Dokud mne nohy nesou
šťastným cítím se být
když mohu na obzoru
hvězdu jménem Slunce
s úctou pozdravit
Dokud mne nohy nesou
rozum řídí směr
bouřiti se budu stále
byť konformisty odsouzený
v řeči cizí solitér
Dokud mne nohy nesou
vůle neopouští
nelze vzdáti boj
by země matka má
nestala se pouští
Dokud mne nohy nesou
s pokorou krajinou kráčím
nikdy netoužil jsem létat
nepříjemný já to tvor
nezřím-li kol přírodu vzkvétat
Amen! ... s tím nelze než souhlasit...
Ráda jsem četla... Krásný den přeji :)
23.03.2022 00:08:38 | Emily Říhová
Velmi pěkně jsi to vepsal do svých veršů. Je v nich přesně to, co by měl každý člověk ctít.Pozdravit ranní Slunce, které nám dává Život. Ctít rodnou zem, Matku Přírodu a zachovat si selský rozum.
Opravdu velmi pěkná báseň.
22.02.2022 19:05:49 | Jarunka