Dneska od rána
Zval mě na procházku
Ťukal na okna
Vyznával mi lásku
A tak jsem šla
Den modrý byl a zlatý
Vlahý větřík vál
Štěstím zpívali si ptáci
Na rty mě políbil
Hned u nás na zápraží
Po tváři pohladil
Jen koukal, jak se tvářím
A hned se vydal dál
K mé obnažené kůži
Pořád se jenom smál
Že zima mi to dluží
Pak do polí mě vzal
A do luk, co si šaty zkouší
Na první jarní bál
Se elegance brousí
Puntíky z bílých sedmikrás
Si louka ušít nechá
Solidní tmavou zimostráz
Tulipán na svou barvu čeká
Ve světle modré půjde obloha
A pole v jarní zeleni
Keře jsou v listech nemnoha
Střapaté bude osení
Ach jak jsem vděčná
Že jsi přišel pro mě
Slunce, můj drahý příteli
Miluji. Miluji nevýslovně
Půvabné to*)
30.03.2022 10:15:20 | Dejvis
Bratr Slunce Tě požádal o tanec, sestro Luno? :-) Bratr Slunce, který se vrátil z dalekých cest.
Tanec dívky jara s mládencem oblohou v modrém obleku se zlatým amuletem na krku.
I my jsme hosty na onom plese. Barevné karoserie našich aut, výstřely z tanků. Nic z toho se nehodí, vše toto je mimo dress code.
28.03.2022 11:05:09 | Kaj
Sluníčko, Sluníčko ...
Usměj se maličko.
Hezký další dny Ti přeji Lexi.
Ať se daří úplně ve všech směrech.
PA Vašek
28.03.2022 10:50:21 | Fialový metal
Sluníčko je náš kamarád, máme ho pozvat dál :o)
28.03.2022 08:42:40 | Constantine
Na jaře, na jaře čáp jede v kočáře... lala, zpívá se. A Ty, napučená v poupatech a ojínělá láskou, hltáš zelené jednohubky zmámení. Vivat barvířům jara, vivat!*
28.03.2022 00:02:21 | šerý