Jinovatka

Anotace: Báseň o jinovatce

Sbírka: Skleněný déšť (výbor), Zimní zahrada

Když vítr chladný
ze stromů listy svál,
dokud nezbyl žádný
i když si nějaké přál

Ranní mráz drápy zatíná
do rodných luhů a strání,
dokud nezbělá krajina,
jak slunce dřív se sklání

Starý rok se ztěžka opírá
o zkroucenou stříbrnou holi,
cestou spadlé větve posbírá,
kdesi v Jizerském luhu a poli

Ze stříbrných vousů třese
jinovatku, jako letky ptačí
když se tma spustí v lese
brzkou zimu lidem značí