Anotace: Neprotivit se přírodě.
Věčné lesů volání
ze hvozdů hlubokých klid
zde rozjímání v ústraní
bolestné jest hledání
cesty kudy životem jít
Ve stráni stavení
ze dřeva jen
na políčku kamení
v kamnech žeh
padlých stromů
nemá duši
kdo neslyší
lípu šeptat
vrať se domů
Tam ve skromnosti
stůl hojnosti
pro muže žena madona
živoucí voda
uctívaný chléb
poskrovnu mám potřeb
na pouti životem
A tak se ptám
kam se poděla
česká idyla
idea jenž mne
stále neopouští
proto pořád kráčím
bez vody k oáze pouští.
Jak překrásné, milý pane Básníku.... Jsem ráda, že Vás mám zde opět možnost číst. S úctou Tvořilka Lenka, Liora Zjevná.
05.03.2024 21:45:22 | Tóny duše
Krásné verše a hluboká pravda. Ach-jak já Ti rozumím.
Velmi se mi políbila Tvá báseň a zanechala naději.
27.07.2023 21:43:40 | Jarunka
....Lípy pošeptají včelkám do "slunečního"zpěvu.....líbí se mi Tvá báseň....Ji./úsměv/
20.03.2023 21:12:45 | jitoush
A co slovenská idyla -
třeba obchod na korze?
20.03.2023 18:13:44 | MonoGame