Anotace: …bála jsem se, že mě uštkne tma…
Jsem dcera měkkých peřin a bezstarostných rohů
Jež usínala s hrůzou, zda neuštkne ji tma
Se silou třpytu vteřin a nepřítomných bohů
Tisíc přátel v hlavě bude vše, co dítě má
Šel měsíc kolem hodin a nepřestával znít
Že zazpívá mi hezky, až já to budu chtít
A já s velkýma očima jsem pěla hvězdám neznale
Však hvězdy, ač to slyšíce, tak svítily mi nadále
Velmi zajímavé a moc hezky napsáno, milá Tritvaetno :-)*
Věřím, že strach ze tmy Tě už netrápí :-)
Je to zajímavé slovní spojení a pro mne poprvé viděné i čtené - uštknuta tmou :-)
17.01.2024 23:39:34 | Ondra
Děkuji *můj jednoznačně nejvěrnější liter-čtenáři” :)
Ano to slovní spojení mě motivovalo báseň dopsat
18.01.2024 17:01:15 | Tritvaetna
Velice rádo se četlo/psalo :-)*
Skvělé - jsem velmi rád, že jsi ji dopsala :-)
18.01.2024 19:54:47 | Ondra