Sedím tiše na obláčku
déšť mám jako hračku
a Slunce posouvám
po soumraku zase k vám.
Měsícem pak seji střípky
na oblohu jako kvítky
silou větru z letní vůně
ochlazuji lesní tůně.
Občas pošlu kometu
na vzdálenou planetu
sněhem dávám pocítit,
že je dobré zažít klid.
Ďábelsky boží...nebo božsky ďábelský?
20.01.2024 07:24:37 | Jiří I.Zahradník
:)
19.01.2024 14:20:53 | martinaV