V oblacích

Sedím tiše na obláčku
déšť mám jako hračku
a Slunce posouvám
po soumraku zase k vám.

Měsícem pak seji střípky
na oblohu jako kvítky
silou větru z letní vůně
ochlazuji lesní tůně.

Občas pošlu kometu
na vzdálenou planetu
sněhem dávám pocítit,
že je dobré zažít klid.