Bříza

Uprostřed louky s vichrem přímo do hlavy
stojí jedna křehká bříza, která opouští svůj stín.
A pod ní s něžnou trávou já přespávám.

Sem tam přijde srna. Zastaví se na kopci.
Upřeně zadívá se na tu hroudu bez kostí.
Myslíc uchem, vidouc hmatem, vůbec neslyší.

Dál sním o táhlu života.
Já vím, není.
Nač to.. nekončící pachtění,
když sním pod břízou.

Možná účel je v našich drahých vzpomínkách,
kdy člověk po smrti získá od druhých význam.
Zda dobrej, nebo zlej, to rozhodnou.

A proto snažit se býti lepším člověkem.
Nevytvářet žádný svár, jinak budeš dlužníkem.
Zkrátka následovat svaté desatero.

Dál sním o táhlu života.
Já vím, není.
Nač to.. nekončící pachtění,
když sním pod břízou.

Náhle mrak se zjevil přímo nad moji hlavou
začernal oblohu cítil jsem chlad na nohou.
Louka v kontrastu se roztančila.

Já zůstal však ležet pod tou zvrásčelou břízou,
která ovinula mě sladkou mateřskou něhou.
Můj dech začal dýmit skrz těsné zuby.

Dál sním o táhlu života.
Já vím, není.
Nač to.. nekončící pachtění,
když sním pod břízou.