Sonet

Znám obrazy jara vonící květy,
 prvními dešti, bílou verbenou,
 ze stonků tkané v cíchu zelenou
 pod mraky rozpjatými v modré rety.

Těmito obrazy za šedých zim
 těším se rád; pod korunami stromů
 hádám, kdy zašumí topoly znovu,
 kdy rosou zatřpytí se starý jilm.

Kdy zašvitoří vrabec novou znělku?
 Kdy navrátí se pestré vlaštovky
 a vmaluje své vzorky na krovky
 pyl višně strojící je na veselku?

Zazvoní modřence, zavoní háj,
 až vrátí se jaro, vrátí se máj.