Malibu

Anotace: sladkohořký příběh v rýmech...

v jednu noc vlahou
já viděl ji nahou
po půlnoci u rybníka
byl jsem svědkem jak se svlíká

při svitu měsíce
líbila se mi velice
prsa boky jak má být
skoro bál jsem se jí oslovit

to by byla fotečka
zahanbil bych toho blbečka
fotografa vod konkurence
teď mám já ty správný ingredientse:

krásnou holku
tady na palouku
přírodu vlahou
v ní holku nahou

byla jak má kytara bez futrálu
když na ni brnkám teskně k ránu
jak ji pánbů' stvořil...
sakra já bych tvořil...!

udělal bych zvětšeninu
ta hned šla by pod slezinu
chci říci pod kůži
však jak na to, to mě usouží

neměl jsem pocit vetřelce
já viděl jí očima umělce
před něma už tančí fotka černobílá
v její nahotě oheň,  jak kůň když se vzpíná

já po léta dával zlaťák ke zlaťáku
stále blíž měl jsem k tomu foťáku
teď konečně ho svírám v dlani
tak neváhej, a honem za ní

rozhodným krokem
vzal jsem to trochu bokem
po dívce ale ani památka
na břehu jen šatů ležela tam hromádka

nejspíš právě ve vodě
ručkama tam pádluje
tak abych ji nevylekal
kus opodál jsem na ni čekal

náhle zalek' jsem se velice
mráček odkryl světlo měsíce
přede mnou jako mámení
stálo to nahý stvoření

"tak chop se konečně ty svý leicy
a blejskni mi ty mý dva stejky"
pak otočila se ke mě ze zadu
a vystrčila tu svou nádheru

za chvíli už fotil jsem ji z boku
to bude jistě fotka roku
pózovala mi fakt skvěle
najednou chtěl jsem ji vzít do postele

v hlavě zrodila se mi rovnice:
holka, auto, ložnice
ona jako by četla mojí myšlenku
že dala by si u mě, něčeho dobrýho sklenku

než stačil jsem odpovědět "ano"
řekla mi, že Růža je její jméno
pak zeptala se: "a nemáš žvejku
ty můj super bejku?"

dal jsem jí žvejku a řekl: "neboj, Růžo
bude to žůžo
bude to žůžový
ty mý štěstí růžový"

tak sedej do auťáku
toho mýho nafťáku
a pusť tam ňákej rock'n'roll
drsnej, ne jen něco v moll...!

zasvítily oči Růže
usedla vedle mě, pravýho to muže
řekl jsem: "baby, užijem si to spolu
nejdřív ale po chodniku sjedem až tam dolů..."

zastavil jsem se až u svý haciendy
zde prožívám ty mý happyendy
tady dole, přímo u moře
žiju tu sám, šťastný, i když velmi spoře

pár prken, soudek střelnýho prachu
ten by pane bouchal, jak já po hrnci hrachu
mám ho tu na vobranu
kdyby mě znásilnit, napadlo snad ňákou tu pannu

vlastnil jsem i záchodovou mísu, s prkýnkem
nad dírou v písku, vyhrabanou rendlíkem
no a ještě starý rozvrzaný kanape
a nevadí mi, že do boudy mi někdy kape

je to kousek vod Santa Moniky
mám tam vod tud ladící knoflíky
na tu mou kytaru s ladnými boky
vobčas tu potkávám podobný cvoky

zastavil jsem před mou haciendou, jak říkám...
ještě před tou boudou se celej svlíkám
vohlídnu se pak přes rameno
po dívce, jejíž Růža bylo jméno

všude okolo je tma jako v pytli
slyším volat: "tady je, už jsme ho chytli"
baterka mi svítí do tváře
"to není von, a omluvte se, už chytli toho kapsáře!"

ulevilo se mi, to se vi
ale škoda snu o zátoce tý malebný
tam v Kalifornii, u Malibu
místu mých mladistvých snů

zvedám se těžce z tý udusaný hlíny
kde ještě před chvílí u Malibu, sbíhaly se mi sliny
usnul jsem tu na břehu jednoho rybníku
fotím tu ptáky a vařím si v kotlíku

v ruce starý flexaret
jo život je kabaret
jde ze scény do scény
a 'seš starej, než pokrčíš rameny

a pozor taky: ani ta Amerika
není to, co se o ní říká
já znám ji, aspoň tam u Malibu
co stojí moje hacienda, v tom malebným zálivu