Nejen svět i básník je klamán

Je první den sedmého měsíce

centrem města korzují mladice

konfekční tílka vzdutá k nebesům

při pouhé vzpomínce se otřesu

Hospodine toliké nástrahy

soustavně musím myslet na vnady

Ještěže dívky tříd maturitních

milují selfie - muži jsou zbytní

Ubylo obřadů iniciačních

nikoli však chůzí svůdných - vláčných

jejich krok jakoby se v záři skvěl

byl z jiného světa snad vyšších sfér

Život a svět jsou scénami divadla

má mladost svěžest dávno povadla

byť příroda všem rozum ovládla

měl bych včas pohlédnout do zrcadla

Smířit se se siluetou hrušky

co skrývá za uchem fragment tužky