Anotace: K*
Zamkni ty dveře mojí klíční kostí...
Slunce už vstalo a mně se nechce pustit
plodů tvé noci v sadech posedlosti,
miluj mě srdcem a miluj mě i ústy.
Ještě mě zabij a potom zase znova
ať se i postel, stará panna, stydí.
Zavyjí vlci, zahřmí od hřbitova.
Žene se něco, co není z říše lidí.
Furt se k ní vracím, takže nejen Hejda, Skácel a Holan, ale i Vrbák.
19.10.2025 08:25:55 | Matahaja
Děkuju, nevím, co říct...
...ale díky tobě jsem si našel básně Zbyňka Hejdy - krása!
19.10.2025 17:04:08 | vrbák
Františku, vybydlená obsesívní oáza v listopadu by snad mohla mít podobnou energii, jako tvůj text. Zdravím, jsa tvým čtenářem.
07.09.2025 07:12:55 | Matahaja
lásku, hřbitov - a není z říše lidí ... bych mohla číst pořád :) moc fajn text
03.09.2025 09:05:52 | lawenderr
Toto je tak intenzívne a vášnivé! Úplná divočina emócií a zmyselnosti! Milujem tú temnú romantiku a silné obrazy!
03.09.2025 06:21:59 | IronDodo