Dívám se do skla,
kde chvíle světa
kloní všechny chyby,
které přišly.
Šlehačková už voní, a já upijím
hořkost švihem, co odráží,
a studí mé rty.
Venku se klaním městu
a počítám, kolik je minut
do konce.
Takto jsem nechtěla znění,
ale je to uzavření
v kolonce.