O větru

Anotace: fííí

Vítr proběhl alejí
a stromům listí vzal.
Záviděl, že jeden druhého mají,
jenom on je sám a sám.

Když je mu smutno,
v komínech hučí
a s cvrčky si povídá.
Je sám a sám,
tak cizí hladí,
tak cizích se dotýká.

Prohrabává lidem vlasy,
ženám sukně zvedává.
To proto, že nemá asi
nikoho, koho by miloval.

Nucen být sám,
cizích se dotýká,
vzduchem neviděn protéká
a kvílí: "rád tě mám..."