projdu se mechem po špičkách tvých lesů

ukrad jsem motiv

rozlehlé krajiny tvého srdce
topené hory v oblacích

a křidel ptáků

.
.
.
někdo zvoní
naposled

opouštím filmový pás
uprostřed dialogu
zmateného mlčení

pohasla vůně červeného koberce

ve vedlejších rolích
ty a já
smíšené lesy
louky vzácných květů

pojď
zemřeme tu
na malou chvíli půjdem za světlem

vybralas místo stínu
lomené jiskry přesýpacích hodin

netikají
jen když se lámou větve borovic
pak tichým pláčem zdobí
utkané sítě pavučin


ukrad jsem motiv
do tvého srdce vstoupil

nepozván