za trochu sněhu, šla bych světa kraj

sněží

sněží

.

mám tajné přání
poznat pána sněhu
snad malý flirt s ním chvíli hrát

on by mi za to
pro mé modré oči
nabílil louku napořád

pak by se s větrem
o závod dolů
zatímco květy plné včel

jezdilo ve dvou
v závějích snilo

teda jen kdybys, lásko chtěl

a kdyby ne, tak koule letí
za krkem bude chvíli tát
to abys příště, bez váhaní
šel se mnou v létě lyžovat

hlavně se neboj, bude ti patřit
večer, noc celá, dlouhý sen
odložím touhu, po věčném chladu
v měsíčním svitu se

rozplynem

až ráno květy růžových keřů
pozvou své roje k doteku
nechám tě spát, jen tiše vklouznu
miláčku
k tobě pod deku