Prsty klouzající po strunách cella
vymezují vojenský prostor
tvojí symfonie
zlaté cihly
pomohou vypěstovat
růži ve zkumavce
ale nikdy
nebude tak krásně vonět
zahraj mi sonet
na kůži z porcelánu
pak navléknu ti na prst
jahodu místo prstenu
a tvé světélkující rty mi pomohou
poskládat černobílé obrazy
tak zahraj mi sonet
pro čtyři dráty
co dotekem něhy
rozechvějí nitro
i té nejtvrdší skály
ta je moc pěkná..... plná symfonie...
02.10.2013 13:10:09 | Kirsten
k hudbě mám blízko, nedá se nic dělat...
02.10.2013 19:21:38 | Robin Marnolli
to je přece dobře!!:)
02.10.2013 19:22:29 | Kirsten
když jinak nedáš...budu se toho držet:-)
02.10.2013 19:30:44 | Robin Marnolli
..něco jako.........uniknutí světského povzdechu..
16.08.2013 21:30:13 | isisleo
Popis jedné, druhé, třetí, struny
Proč ne? Kdo umí, ten umí...
15.08.2013 22:45:23 | kudlankaW
Děkuji Martine za pěkné slovo.
15.08.2013 22:46:11 | Robin Marnolli
položil jsem pod tvou báseň pár slov
a rád...
15.08.2013 22:47:35 | kudlankaW
Cello, cello, cello!
Jůůůůůůůůůůůůůůůůůů!
Kypím něhou.
15.08.2013 18:33:45 | Kaitlynn
moc fajn nástroj, jednou bych ho chtěl umět ovládat...
15.08.2013 19:28:39 | Robin Marnolli
Jednou bych ho chtěla umět ovládat pořádněji, než ovládám.
15.08.2013 19:32:22 | Kaitlynn
To přijde...časem ;-)
15.08.2013 19:33:15 | Robin Marnolli
Niterně procítěná, mazlivé hlazení strun někde hluboko uvnitř... :-) I stísněný prostor se může proměnit v koncertní sál... ;-)
15.08.2013 17:58:02 | Amonasr
Díky moc za zastavení :-)
15.08.2013 19:28:57 | Robin Marnolli
Bylo zde příjemně ;-)
15.08.2013 22:38:43 | Amonasr