Monáda

Monáda

Otisknuls do mě svou mladickou něžnost,
tak křehký dotek, aby nezranil,
dnes kráčím v kapkách rosy,
které jsi z očí včera vyronil.
Stojí před tebou, stojí za tebou
září jako vzácný šperk,
ale když se jí dotkneš,
v rukou ti zůstane štěrk.
Hledáš krásu tam, kde není,
stal ses vězněm denního snění.