Jen tobě

Spatřil jsem tě v černých šatech,
prokřehlou, tiskli jsme se těly
pak jsem ochutnal vůni na rtech,
chladem se ti ještě chvěly

Po noci v pozemském ráji,
za svítání mi tě ukradl den
tvůj hlas jsem hledal v ranním čaji,
modlil se, ať není to jen sen

Vyřkl jsem za tebe už mnoho díků,
nevím, zda bude jich někdy dost
ale odteď v každém okamžiku,
střežím k tvému srdci most

V něm je totiž moje štěstí,
dotyk s ním mi dává klid
třeba jsem v cíli mé cesty,
můžu tě teď políbit?