Do

Mám souměrné tělo
ne-li dokonalé
aniž by se rdělo
studem neustále

mám dvě dlouhé ruce
nohou postoj pevný
v očích zhaslá slunce
pozemským sok zjevný

idolům jsem, trapným
kam se hrabou na mne
s bohatstvím nejapným
zpátky ať k své mámě

jdou se napít mléka
já chci víno rudé
v noci každá čeká
žena co s ní(t) bude

když na kůži její
objeví se stíny
křídel, od krůpějí
potu a neviny

perlivé, jak v číši
sekt je o půlnoci
úsvit těl utiší
slast, snílci hlubocí

nejsou digitální
mám se, taky nejsem
o nic míň reální
stín.. napříč snů děsem