Anotace: *
na co myslí
dívka s perlou
v lalůčku ušním
možná na milého
v očích vláhu tuší
snad po malíři dívá se
nezáleží jí na kráse
mlčky rty rudé září
ruměnec mizí
z mladých tváří
a srdce říká – kéž by
ruka co štětec drží
pohladila její duši
A litanie se nekontroluje
a malíř je primitivní
a kola se rozjedou
napříč zákazu ven
ona nemohou být uvniř
jak by se zdálo
a tak krásné nic
A todleto a támleto..
19.03.2020 00:25:43 | milík
Venku už se skoro stmívá
oči už jsou una vené
protivné noty se roze běhnou
Po papíře
po papíře..
14.03.2020 02:50:17 | milík
Krásné...moc děkuji:-)
18.03.2020 22:29:58 | Anděl
Moc hezky napsané. Ještě pár tahů štětcem po tváři, ať ji úsměv zazáří...
10.03.2020 06:09:34 | Dobrodějka
Děkuji mnohokrát!
18.03.2020 22:30:19 | Anděl
Jo, pěkně si zbásnila a dílo od mistra (jak jinak) J. Vermeera, nemá chybu.
I stejnojmenný film se mi líbil.
09.03.2020 16:32:55 | šerý
Ano mně též:-) Děkuji moc!
18.03.2020 22:31:02 | Anděl
Ach, to obraz v duši TVÉ, promluvil Andilku, Anděle. "ST" :-)*
09.03.2020 14:12:55 | jenommarie
Děkuji moc Maruško milá!
18.03.2020 22:31:34 | Anděl
;-) opatruj se ty Andělíčku
19.03.2020 06:56:59 | jenommarie