Potulný kejklíř
Potulný kejklíř
Za jemných akordů Nohavici
Podnik' jsem nádhernou expedici
Kometa oblohou letěla
Tehdy jsem zabloudil docela
Koně už běželi soumrakem
Tu chvíli nazval bych zázrakem
Krajina překrásně voněla
A já byl rozpálen do běla
Cítil jsem též vůni heřmánku
Když jsem se zatoulal ke spánkům
Vzpomínám jak tvými rameny
Proudily Podzemní prameny
Havrani kroužili nad poli
Poznal jsem vrcholy, údolí
Šli jsme spát až ráno skoro v pět
Ty chvíle nevrátí nikdo zpět
Dojemné minulé století...
Kdy zase Kometo přiletíš?
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk09.03.2020 22:20:16 R.K.
Ale jo, co se týká melodie, máš pravdu. Víc, než o melodii mi tu šlo o zakomponování názvu a útržků textů J. Nohavici do vzpomínek na jednu noc. Taky je to opravdu hodně starý kousek. A tehdy se i stalo, že tato kometa přiletěla:)
09.03.2020 22:29:19 uživatel smazán
Dobře, díky, že to uznáš a nečertíš se, M.
09.03.2020 23:22:34 R.K.
A proč bych se měl jako čertit?? Kritika mi přijde jako normální věc. Nemyslím si o sobě, že jsem nějaký zasloužilý umělec (teda většinou:))
09.03.2020 21:37:04 uživatel smazán
Drhne ti melodie, např. ve čtvrtém řádku první strofy. Kdybys tam přehodil sloveso být s dějovým slovesem, bylo by to plynulejší. Chápu, že jsi chtěl zachovat pořádek slov a řídil ses podle druhého řádku. A tak se to opakuje ještě v dalších případech.
Jinak komety nepřilétají, ale přelétají. Zdravím, M.
