Proč za den noc směnit se nedá
a hvězdy s ránem rodit se nemohou.
Řekněte slunci, ať nocí se vydá,
ať namísto měsíce putuje oblohou.
V měsíční pěně vykoupe se,
z vlasů zlatý lesk si smyje.
Ze zlatého brokátu převlékne se,
do stříbrných nití tělo své skryje.
Pak tichem noci, jak od pradávna,
plout po nekonečném kraji.
Kde nebyly by večery ni rána,
a naše sny tam, skutečné se zdají.
Mlčky sedět a sledovat z povzdálí,
jak v ozvěnách ticha den zaniká.
Jak šeří se namísto svítání
a hvězdy probouzí se do ticha...
představuju si sedět takhle večer někde u splavu, poslouchat plynutí času a vody, noci naslouchat a hlavou nechat táhnout takováto rozjímání...to Tvoje až pohádkově krásné...milá Pittoresque, krásné večery i rána, v
15.01.2022 08:21:05 | mapato
Wow... nádhera!!!, Pitt... s dovolením ukládám *) a přeji krásný den (*)
25.08.2021 13:42:53 | Emily Říhová
Nádherné verše,mé Duši blízké.Velmi se mi políbila Tvá báseň milá Pittoresque.
23.08.2021 22:53:35 | Jaruška
slaSTné hvězd svítání...
20.08.2021 05:35:10 | Sonnador
Uh...hluboce se klaním
19.08.2021 23:25:57 | Pítrs
ano, píšeš božsky ST :-))
18.08.2021 07:47:30 | Iva Husárková
NeSkuTečně SkuTečná krása... gratulace
18.08.2021 07:42:18 | Eru Alonnar
Děkuji můj nejmilejší:-)
18.08.2021 08:09:14 | Pittoresque
Tak a teď se červenám já :-)
18.08.2021 16:17:22 | Eru Alonnar
No tedy, Pitto* Zajímavá a pěkná poezie. Už jen ta konstrukce tématu...
17.08.2021 11:49:36 | šerý
Můj milý děkuji ti za milý komentář:-) jsem ráda, že se líbí a že jsi se zastavil.
17.08.2021 14:20:50 | Pittoresque