Sbírka: Dlhopolské střípky
Na kraji remízku
Sedí si víla která
V průsvitných závojích
Tančila od večera
Teď nožky znavené
Koupe si v ranní rose
Závoje zmáčené
Rozhodí po obloze
K spánku se ukládá
Do mechu v stínu mlází
Vánek ji uspává
Do snů jí láska vchází
01.06.2022 20:47:50 Jarunka
Jak krásný je pohled, na víly přírody....
já potkávám je také při svých ranních toulkách.
Krásně něžná je Tvá báseň milá Lexi.
29.05.2022 07:57:02 uživatel smazán
Pěkná, líbí se mi
28.05.2022 12:43:51 Fialový metal
Krásná básnička Lexi.
Líbí se mi s jakou lehkostí je napsaná.
Doufám, že se nebudeš zlobit za pár řádků ... co se mi v hlavě rodí a co si troufnou napsat vzápětí.
Snad, tím nic ve své rozšafnosti a samolibosti nepotentím.
28.05.2022 13:03:09 Fialový metal
Kdybych byl jenom famfarónský metal
Asi bych se neptal
Ale protože jsem samolibost fialová
Prostě mi to dneska nedá.
U mě prší a je zima.
A co chudák děvče ... víla ?
Dovolím si zaveršovat za chviličku.
28.05.2022 13:08:59 Fialový metal
S ledovým klidem v tváři
A ve svém nitru s obavou
Paprsky žhavé září
Ze Slunce ... přímo nad hlavou.
Z pápěří bílých Smetánek
Polštáře ... pro ní hledá vánek
Osuší slunečním paprskem
Ať ... víla má klidný spánek
PS:
(Tak jako já po O....)
(Obědě ... né po O...i)
28.05.2022 17:50:19 Lexi
Moc hezky jsi to dobásnil. S takovým ochráncem může víla sladce snít. Děkuji