Mé nekonečno

Možná kraj zámku st Michelle,
snad prašná cesta u Říma,
když kráčím, kráčím potiše,
skráň hladí ruka podzima...

Ve stínu štítu Eigeru,
po stopách dávno zašlých,
na západ, z jihu k severu,
snad vrásky tváře krášlí...

Cesta bez cíle, začátku,
had který kouše sebe,
nádech byl kdysi v počátku,
v konci snad noční nebe...