Píseň krás lukohajních

Anotace: Louky, pole, jezera, toť nebeská nádhera, luhy, skráně, háj, toť náš český ráj.

Na louce se pásly,
hnědí oři vraní,
červánkovou září,
plálo nebe ranní.

Modřínové statní,
meze velebily,
na obzoru vnadném,
mlhy ustoupily.

Zlatoklásky žitné,
z polí vyrůstaly,
malý borek sličný,
krásou objímaly.

U zelené skráně,
voněl šeřík modrý,
nad bělostnou skálou,
letěl sokol moudrý.

Drobní cvrčci polní,
písně soropěly,
srnečkové smělí,
z háje vycházely.

Pokoutníček tmavý,
splétal bílé nitky,
vesele se nesl,
přes větevní snítky.

Vodomilka štíhlá,
plula nad jezerem,
spočinula sladce,
v koutku potemnělém.

Zlatohlávek zlatý,
laskal lístky něžné,
na vršíčku spásném,
sosal kvítky sněžné.