Na hladině

***
Dlaní přejedu po rozechvělé hladině
nadechnu vesmírné krasočarování
duše objímá stoupající kouř
stohy stvolů jsou na dohled
v tělesném šatu do podstat probublám
a spolknu ve chvilce celý svět
sklouznu se po tvých vlasech do hlubin
na tiché blůzce opakuji prstoklad
pohladím okvětí tvého klína
až vytryskne ten horký vodopád
vpíjím se jak inkoust do tvého papíru
běhám jak hvězdná laň po nebeské krajině
a pak položím tu chvilku na zobáček času
soucitně
blankytně
jako křídla vážky chvějící se ve spiritualitě bytí

*