PRO TEBE
Tu báseň chci už dlouho psát,
prostou, a přesto jenom pro tebe.
Nechci tu dál už sám jen stát,
musím to vyslovit ze sebe.
Myšlenky víří v hlavě mé,
do veršů toužím je poskládat.
Slova, co čekají na tebe,
snad to dál dokážu ovládat.
Náš příběh v rýmech budu psát,
vyprávět všem o našem vztahu.
Tvůj názor pak budu chtít znát,
neboj, neztratím svou odvahu.
V mé mysli už konec zní,
jak krásné je žít s ní.
Láska naše, trvat věky může
ve verších najdeš mé růže.
báseň je psaná z lásky. je vyjádřením citu nejčistšího a to je ten nejkrásnější dar! :-))***
05.09.2025 07:54:01 | Iva Husárková
Jádrem mého sdělení nebylo téma, ale podání. Jen můj názor. Na tom banálním veršováním, trvám.
05.09.2025 07:15:19 | Matahaja
Trochu banální veršované nezajímavě podané na tisíckrát omleté téma. / Může- růže. / Je tu sice snaha držet rytmus, ale ve třetí sloce ho ztrácíš. Věru máš před sebou dlouhou cestu. Doporučuji načíst si něco z dobré literatury.. Zdravím.
05.09.2025 06:57:38 | Matahaja
Téma není vůbec nové, ale aktuální zůstává. Cesta i když dlouhá je, někam tě vždy dovede.
05.09.2025 07:08:28 | Ori