Ochotník

Možná jsi celou divadelní hru,

napsal pro svou roli,

ještě než se tužka dotkla papíru,

věděl jsi, kterou z nich obsadíš,

stál jsi pevně a držel se replik,

a lidé v tobě viděli jen to dobrý,

ale podezírám tě, že jsi s nimi

zacházel jako s kulisami,

když skončilo představení

nechal jsi na ně padat prach,

a mě z tebe bolelo u srdce,

když ses pro lepší vizáž,

vrhal z oken ven a zase zpět,

po letech jsem prošla kolem prken,

které bývaly tvým jevištěm,

krátká vzpomínka na potlesk

ve mně vzbudila dojem,

jsem si skoro jistá i když bojím se,

že jsi celou dobu hrál i na mě…