V zahradě

V zahradě
Vycházím z domu se západem slunce
co z modré oblohy celý den pražilo
tak mocně a navzdory korunám stromů
až flóra žadoní, aby se zalilo

V odeznívajícím horku na dvorku
otočím kohoutkem a chladný proud vody
dere se k hrdlu gumové hadice bez násady

Přiložím palec a tisíce kapek se rozlétne vzduchem
zahradník - znalec ví, že na rostliny sklíčené suchem
musí se pomalu

Miluji její vůni, co mě umí přenést do dětství
onen nasládlý mírně štiplavý zápach, místy až chemický
Nebojte kytičky, už jsem tu, bude to dobré
studené kapičky se na vás snesou, jakmile oproti obloze blankytně modré
zazáří a nabudou rozmanitých tvarů

Popojdu nalevo a zaleji skalničky
do záhonu vsazené od mojí babičky
a hned vedle pak šalvěj a rozmarýnu
které upěnlivě žadoní o kousek stínu
pak namířím hadicí vzhůru jak onehdá můj děda
tam někam do větví
jabloní odkvetlých
jářku - bylo to třeba!

Zahrada se musí hýčkat
vždiť po ní chodím od malička
Rozloučím se - tak zas ráno!
věda, že jí vláhy bylo dáno
a stočím hadici do klubíčka