Anotace: ...
Z úst nepomíjivé vášně
vytrhnul jsem stoličku
a posadil nás na ní
další dvě totožná těla
to rozhýbala spolu s námi
v zemi za zrcadlem
cítím i vidím vzrušení
Žaluzie propouští
sluneční paprsky
možná i laserové oči
na oko pohoršeného
obyvatele
protějšího domu
Poslední myšlenkový kočovník
který napadne
mou skomírající mysl
přivezl z daleké země
podivnou informaci
že
možná vše zvědavě
sleduje i samotný dům
který však zachovává
kamennou tvář
25.09.2007 16:22:00 HarryHH
... jo Šmudlo i já se diskrétně skrz prsty koukám ....
To víš, .... nechtěl bych aby mi náhodou něco uteklo ...
*- .... exhibicionisto ... !!! ... :-))
25.09.2007 15:57:00 uživatel smazán
jo, kdyby zdi mohly mluvit .. :-))
25.09.2007 14:11:00 Levandule
A skrz kamennou tvář... lítaly polibky ode mně... a vy jste si je museli vracet... aby měl ten naproti na co koukat, jo, to byla sranda :-D