Anotace: Velmi naruralistická báseň bez přesudků.
Kolik už jsem změnila poloh
a kolik vystřídala chlapů.
Každý mi v čemsi pomoh
a teď už sama sebe chápu.
Někdy to chce řádně zapít
přinejlepším do nálady.
Milióny mozkových buněk zabít
a nemyslet na pánské klády.
Ráno si dám pořádnýho vizoura,
nevím už, co se včera dělo.
Prý mi někdo ukazoval svýho pinďoura
a postříkal celé moje tělo.
Potom jsem šla k doktorovi,
jestli ve mně něco klíčí.
Nenosím v sobě život nový,
přivítám další chlapské mlíčí.
Chtěl jsem to nějak vypointovat. Že bude zlitá
spermatem (mlíčí).
25.10.2007 20:40:00 | jehlaspichlas
první sloka naprosto perfekt, pak to ale trošku zesláblo... ta poslední mi připadá, promin, trochu mimo...klíčí, mlíčí - jak o nějaká dětská říkanka a to mi sem nesedne. jinak fajn
24.10.2007 20:32:00 | Julie Park Rock
Mno, co dodat, jen ztěží řéct, zda muž či zena jseš??? V poslení básni "What is truth?" ve 2. sloce je ž. rod a v 4. m. rod. tak nějak mi to vrtá hlavou. Když to čtu, tak mi to tak nepřinde, ale když se zamyslím, tak najednou nevím. Tahle je v ž. rodě ... mno, to je fuk. Je to zajímavé a působivé.
23.10.2007 14:50:00 | NikitaNikaT.
tak ta je teda hustá:-))Docela obdivuju když píše chlap z ženskýho pohledu...Ale dobrý!
19.10.2007 20:58:00 | Kanzy
Velmi bez předsunků, takže radši nemluvit.. Naštěstí to nejsem ani trochu já
18.10.2007 17:06:00 | Inies
Jehlaspichlas... napsal jsi to velmi dobre ale je to drsna realita...ulice toho skryva mnoho co nevime...
18.10.2007 16:53:00 | carodejka