Líbej mě, líbej

Líbej mě, líbej,
ty slova na krajíčku úst,
jen vzlétnout k oblakům těla,
pak ponořit se do vlhké studánky,
a navždy, navždy vidět tvé oči,
kdy výkřik otřese nebem,
a na zem padne slast uvolnění,
líbej mě, líbej stále dál,
protože v prstech mám tě celou,
jen lehounce pošimrat,
přes malý odpor pokračovat dále,
líbej mě, líbej prosím stále,
kvůli mrazení, mrazení po celých zádech,
ve vlnách jak moře se rozběhlo,
a tak líbej, a jsem v tě,
do očí se snažím nedívat,
až výkřik vše přeruší a nebe opět se roztřese,
a pak…

pak jen líbej a líbej mě…