Jen jemně řečeno

Jen co se probudím,
tvé dlaně na mé tváři,
lásku tvou já cítím,
už je podzim, září.

Tvůj teplý dech šímrá,
na krku z něj husí kůže,
je to k němu víra,
on všechno může.

Dotyky jako vánek,
otírají se o mé tělo,
krásnější než spánek,
to vše se se mnou dělo.

Vzrušení roste,
do veliké výšky,
není to sprosté,
dotýkej se mě bříšky.

Bříška prstů tvých,
jak pírka jemná,
mě hladících,
jsem okouzlena.