Anotace: dětem
Jsi drzý a výřečný
neříkej mi červe
jsem obaleč jablečný
co se nikdy nerve
bydlím v sadě v Dvorečný
v jednom žlutým jabku
občas juknu na slečny
ale vidím jenom babku
počkej až se okřídlím
a vyletím k výšinám
nad sadem i obydlím
potom polem k pastvinám
z pastvin rovnou k městu
tam si koupím vestu
klobouk barvy vlčích máků
boty u Baťi
už cítím ten údiv zraků
když se stavím u Káťi
ona řekne jen pojď dál
ale zavři vrata
není doma Jenerál
Babočka..můj táta.
Obdivuji červíky
co začali od píky
a postupně v pořádku
dotáhli to na Katku...
ST!
14.02.2010 21:09:00 | Mario de Janiero
K pěkné pointě's to dotáh!
Ať žijí generáli,
když nejsou doma,
a jejich dcerky-babočky,
co srdéčko jim stoná.
To jsme si všichni přáli,
jako zrak nevidomá.
07.02.2010 15:04:00 | Špáďa
Ta mi udělala radost. Když jsem byl klukem, přezdívali mi Červ. Do každý díry jsem se vešel, jak jsem byl hubený. Už je to dávno...
07.02.2010 10:08:00 | Zasr. romantik