Bez ohonu z ebenu....

Ty nevíš milá
co dnes všechno stojí
však nemohu být v práci dýl
chybí mi síla,kýla a zánět žil
a mlátí se mnou letargie
co zbylo z toho co nás pojí?
..Děti? Snad v oblékání styl
a dluhy s druhý dynastie
nebyl jsem z těch co se bojí
a s přepětím své energie
sršel jsem jako bouře v vrších
teď jenom prším
nebo pokapávám
jak hadr po vytření
chybí mi tření
jsem tyčí z ebenu
co nemá ohon liščí
už nezáleží na jménu
a plky víš čí?
Co tečou kolem nás
cedím skrz zuby hřebenů
co neviděli nikdy vlas
řeknu to rovnou bez příkras
nadešel asi čas
to rozetnout
a každý svojí řekou plout....