Anotace: nádražím...
Za naším domem
u nádraží
když tma si sedá
na zápraží
slýchávám vzdychat vlaky
jak tuhle je bolí
do kopců od údolí
už nestačí jim dech
a tady rez a támhle mech
a olej chybí a prasklý měch
vždyť kolik křížků na zádech
už mají sami neví
chybí jim pára
a trampů zpěvy
žákovský slevy
a kadeře Evy
pod její čepicí
píšťalka vánicí
ji jako flétna zněla
a pro nás vždycky úsměv měla
tak nějak jinačí
ta naše Eva
výpravčí.....
Tou bych vyšperkoval všechny vagóny 1. až 4. třídy, čekárny, co ještě zbyly a taky ty jejich časopisy, co občas najdu na regále, pod oknem nebo v hale, v sále...
Vypravil bych vlak poezie a zenge by byl mašinfíra i průvodčí, co naň každý zírá...
23.02.2010 23:27:00 | Špáďa