Anotace: Isabele...
Do dlaně pohoří
když slunce padá
v stmívání...
řeknu ti o mořích
o tom jak stáda
nad námi mraků
uhání...
rychlostí větru
za zvuků vorvaních
u Galapág
..jsem trochu mág
vyhoštěn z Ekvádoru
slezl jsem lásky horu
tak se měj na pozoru
Já v dlaních písek z pobřeží
noc co noc prosívám
a vyrábím z něj woodoo
tajemný hábit nosívám
a bůh ví co ti budu...
tou nocí kouzelnou
slabost máš v kolenou
a horkost v těle
taky Vás láska takhle mele?
st***
13.04.2010 18:03:00 | ROMAN LOHNERT