Kersko

Když z posledního melu
tak věru....
do hospod zdrhám
z pulitrů pábitelů
Kerských tlachalů
skládávám ránem mandalu

Nechodím k psychiatrům
do prázdnejch sálů k bratrům
....ba ani za ženou
svou mysl zataženou
a duši zkaženou
čistím si mezi pivy
a věřím zase v světa divy
a v teplo lidství

Když z posledního melu
suchej jak břehy Nilu
v zahradách plných pýru
zde v Kersku vůni míru
svou nozdrou saju
..večerní zpěvy balalajů
a cinkot orošených
ležernost dovolených
smích děv v .. rozpustilí
za slunce západů
já v těhle chvílích
jsem nabit do kladu.