Anotace: žáru...
Když vycházíš
za svítání
mám tě v dlaních
položené
v bezvětří
tě vítr žene
nad mou příď
přijď
ke mě blíž
k mému čelu
tvůj svit
jsou ruce léčitelů
a teplo duchna mámy
i když jsme spolu sami
v soumraku utíkáš
pod plášť co z hvězd je tkaný
je to tak bohem daný
po staletí
Když schované jsi
tak mi scházíš
a nehojíš mé rány
zde dole v spleti
žití
ne nikdy nenasytíš
mé tělo lačné žáru
snad k stáru v ráji
někde na Havaji
Nic jiného než ST za takový skvostný pohled do studnice Tvých nápadů a rýmů přidělit nelze!
10.07.2010 00:11:00 | Špáďa
Sio, to se mi nějak nezdá
že by slunce ta jasná hvězda
bylo lesba :o))
ST!
08.07.2010 20:55:00 | hašlerka
Jo na Havaji tam je fajn...chmury v duši,harmonie ráje ruší...tak jo! ST
08.07.2010 09:02:00 | xoxoxo
ó, ranní slunce plné síly, tvé verše by uprosily. až bude pošmourno, mrknu na ni znovu a bude mi líp:)
08.07.2010 07:40:00 | Dota Slunská