Anotace: Jí....
A ještě dospává
ta tráva ráno posečená
a moje žena
kafe vaří
je svatá Anna v kalendáři
já v zbytku léta
jsem nejšťastnějším
z toho světa
co umí někdy bolet
z druhý strany rolet
A ještě skapává
rosa z parapetů
a z retů její
smích se line
ve vlasech vítr líně
převrací prameny
a socha Máchy na Petříně
závidí ozvěny
šepotů lásky naší
A ještě poznávám
dalším a dalším svítáním
jak v dlaních schovaná
křehká a bezbranná
je láska tvá.
Bolí to vlastně stejně z obou stran rolety,
ráno, v poledne, večer i za noci,
ať je to někdo cizí nebo jsi to ty,
zjistíš, že jsi plný své bezmoci.
Snad odpustíš mi reakci jen na první sloku.
Zbytek ti jen tiše závidím! ST!
11.07.2010 22:57:00 | Zasr. romantik
Nebýt dnes poezie
mediem "podivínů",
sochy Tvé tyčí se
od Aše k Bohumínu:-)
11.07.2010 22:06:00 | teď už nikdo