mrakosny

Tam nade mnou
snad v mracích
jako v peřinách
mé sny za šera usínají
a plují krajinamy
tak jako stébla po vlnách
a jako listy vlají
v zvonkohrách
a v časech meditací
se zpátky mezi světský prach
..vrací
aby se zase rozezněli
ve strojcích hracích
ve starých flašinetech
dneska i po sto letech
a stále bláhoví
a nedočkaví
a zbořený
ve troskách domů z karet
v krunýřích velkých Karet
..tvrdohlaví

Tam nademnou
v oblacích bez obleku
mé sny jak cáry
k breku
ztraceny v světě
na útěku
dál budou bloudit
věky věků......