Anotace: dědovi...
Mám pouzdro pouzdřené
na brýle po dědovi
v tom pouzdru zavřené
moudro až kolem sovy
..závidí
Mám ruce sedřené
v nich v třískách krovy
celého kraje
umím číst jinotaje
bez škol a semestrů
a roky kráje
do vánoc..silvestrů
jsou k pouzdru bonusem
neběhám poklusem
kol přednáškovejch sálů
já sálám z hřbetů knih
a občas na mandalu
tím pouzdrem hodím
a znova se zas brodím
korálky po kolena
a když skončí sena
a katr skryje sníh
tak já a má tvář němá
skládávám zpátky z nich
obrazy marnivosti
nejsem z těch co se postí
a z boha dělá vědy
já vedle pevných kostí
jsem zdědil pouzdro dědy...
moudrý byl děda,
když pouzdro ti dával,
věděl kdy třeba
je na školách nával...
27.07.2010 10:01:00 | nejsembásník
Po všech těch přednáškách
zbyl mi jen povzdech.
Čas kmital na vážkách,
všichni však stejně, ach,
skončíme v pouzdrech:)
26.07.2010 23:10:00 | teď už nikdo
Když mandalu mi kreslí
osud na holou kůži
vím, ač se to nesmí
svou marnivost dám muži
do pouzdra od diplomu
korálky života
pak navlečeme spolu.
ST!!!
26.07.2010 23:04:00 | hašlerka