Anotace: dědovi...
Mám pouzdro pouzdřené
na brýle po dědovi
v tom pouzdru zavřené
moudro až kolem sovy
..závidí
Mám ruce sedřené
v nich v třískách krovy
celého kraje
umím číst jinotaje
bez škol a semestrů
a roky kráje
do vánoc..silvestrů
jsou k pouzdru bonusem
neběhám poklusem
kol přednáškovejch sálů
já sálám z hřbetů knih
a občas na mandalu
tím pouzdrem hodím
a znova se zas brodím
korálky po kolena
a když skončí sena
a katr skryje sníh
tak já a má tvář němá
skládávám zpátky z nich
obrazy marnivosti
nejsem z těch co se postí
a z boha dělá vědy
já vedle pevných kostí
jsem zdědil pouzdro dědy...
27.07.2010 10:01:00 nejsembásník
moudrý byl děda,
když pouzdro ti dával,
věděl kdy třeba
je na školách nával...
26.07.2010 23:10:00 teď už nikdo
Po všech těch přednáškách
zbyl mi jen povzdech.
Čas kmital na vážkách,
všichni však stejně, ach,
skončíme v pouzdrech:)
26.07.2010 23:04:00 hašlerka
Když mandalu mi kreslí
osud na holou kůži
vím, ač se to nesmí
svou marnivost dám muži
do pouzdra od diplomu
korálky života
pak navlečeme spolu.
ST!!!