Anotace: ambulancím
Jako kříž první pomoci
svítí ta světla do noci
do nebe odráží se v svitu
jak hřbety pstruhů v potocích
dostat se mi tak do moci
tlačítka tvého vypínače
zhasnul je a v tmách
a ze stěn hrách
pláče z utrápení
bych změnil v chvíle chvění
kámoším s lihem po locích
topím se s dluhem v úrocích
a stávám denně pod balkónem
tam spolu s lunou tonem
a pláčem sobě na rameni
do kuropění
do kokrhání
do roztrhání
..těla
můj otisk čela
o stěnu ambulance
je mapa psance
ztracená
na kterou k ránu
krve kapky
dělají kola od potápky.....
s veselou myslí
v klopě kytku
vezli mě třikrát
na záchytku
i ambulancí
do cvokhausu
dvacet let už si
dávaj pausu...
ST!
16.10.2010 14:27:00 | Mario de Janiero
Fakt už nevím, co bych Ti ještě do komentářů psal ... Tvé básně o několik úrovní přesáhly mé prosté vyjadřovací schopnosti ... nářez!
15.10.2010 20:35:00 | teď už nikdo
Super!!
15.10.2010 17:47:00 | Klementine