Sprej

Jdu podél zdí
tam alejí
kde jako řeka peřejí
stromy šumí
a na těch zdích
je spousta jmen
ve jménech příběh
já z těch stěn
čtu si jak v románu
Jdu podél zdí
to ještě pln jsem ideí
z čela si dávám na stranu
mé vlasy větrem zcuchané
a každým dnem zde po ránu
mi jedno jméno zůstane
Jdu podél zdí
a jsem rád že tu nejezdí
zrušený trolejbusy
a vedle u cest k nábřeží
k obloze vzhlížím z pod věží
a sbírám brky husí
abych pak s nimi po nocích
psal básně o jménech
o rybách spících v potocích
o řekách,slepých ramenech
o vyznáních i na zdích sprejem
o lásce kterou nočním rejem
halasem vyplašili
ti pošetilí...