Anotace: pádům,depkám a mokrým čtvrtím...
To co mne ke dnu
táhne
v lednu
i listopadu
pomocí láhve
a kamarádů
ze čtvrti mokrý
vstříc držkopádům
přes prsty klepu
pokry
a mariáše
proherní automaty
jak sochy od Nepraše
trubky a dráty
mezi destiláty
nosím v hlavě
a vidím tmavě
osvětlené
a čas mne žene
jak bárku v bouři
do skalisek
po ránu sůl a písek
mi z očí padá
a záda
mé už neunesou
to naložené
a dál mne žene
ten kurva čas
a z krás v rámech
jen čmáranice
má investice
vědění
ztrácí se v mlhovinách
přepral jsem strach
odvrhnul lásku
a smrti masku
nad futro pověsil
se zbytky sil
posbíral v střepech
minulost
zapálil most
a přes něj šel
..potom jsem všechno uviděl
To, co se ve tvých básních píše
je minulost má spíše...
snad zima nebude tak drsná..
ST!
22.11.2010 15:52:00 | Mario de Janiero
(Když tě čtu,)
ztrácím dech i svou inspiraci;
přesto se ke tvým veršům vracím.
.... bezva pane
21.11.2010 18:06:00 | staranna
když v mlhovinách poztrácím se
k zemi mě táhne držkopád
jdu dál, neohlížím se
a čtu si tvůj slovospád
ST!
20.11.2010 22:19:00 | hašlerka
Znám také mokré čtvrti,
kde temnosvit mě drtí,
a cestou domů zhusta
padávám na svá úSTa.
20.11.2010 14:21:00 | teď už nikdo