proutí
proutí
Anotace: našemu kostelíku.....
Snad někde mezi mraky
a nebo .... výš
tam kam jsem pouštěl
kdysi draky
tam nedohlédnou ničí zraky
a nejede žádnej zdviž
ač stár a viděl jsem to všelijaký
tak stále věřím na zázraky
a jsem tomu nebi blíž
..než dřív
tak slyš
dokud jsem živ
to v knihách není
neřeknou ti
je to jak proutí
uvnitř těla
na čelo křížek že ti dělá
a mluví učeně?
Bůh není ta tvář na stěně
vesnických kostelíků
bůh to jsou rána na seně
a léto v řekách...v dětským křiku
a zrodů okamžiky
i v smutcích konce
a v stráních zvonce
i bída v chalupách
a láska na rukách
a u cest prach
a z hvězd drah
na druhém návěstí
radosti...bolesti
...smrt.
Komentáře (18)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
V té básni je ukryto hrozně moc ... a já ji málem prošvihl, uff :)
13.03.2011 12:11:00 | teď už nikdo
Je tam úplně všechno a dýchá z ní živočišno a poznání, tohle není o eSTéčku, ale o smeknutí klobouku! Paráda!
11.03.2011 16:59:00 | jita.1965
Je tolik krásných věcí na tomhle mizerném světě pro které stojí za to žít.
Skvostné..ST!
10.03.2011 19:27:00 | hašlerka
Tak už se to opravilo, má dušička už má pokoj. Naskočilo tam 8 čtení a šestnáct bodů.
10.03.2011 19:14:00 | Zasr. romantik
Tvé dílko se mi líbí, dobře čtivé, ze života, pravdivé... závěr jednozančný... ST!***
10.03.2011 18:44:00 | NikitaNikaT.
