časemplavec

Jsem myslí často
časemplavec
bez červích děr
a divnejch strojů
ač nejsem znalec
tak můj palec
háknut byl kdysi
do postrojů
ořů snad armád
všeho světa
býval jsem tulák
a smrt z bojů
byla v mém těle
větrem seta
brával jsem matkám
v polích syny
máčel slzami zástěry
na nohou lehké baleríny
v tlumoku černé tempery
a bílým psaním
zvěstoval jsem
pomíjivost plahočení
a kříže z dlaní
přesto dal jsem
i v kleče vysvlečeným
vlekl jsem pouští
k studnám žízeň
s lehkostí chodil po vodách
žehnal jsem vesnou
dobrou sklizeň
brousil jazyky
nebe vah

Pro Tebe taky
budu vrah!