la petite mort

La petite mort, s kosou za svým čelem,
malý básník, pošahanec lidských duší,
do větru své básně zpívá, všichni hluší jsou,
bez hlesu hlas, a beze slov básně zní.

Sevření dvou dívčích krásných těl,
v útrobách červánků v příslibech noci,
la petite mort svou hru rozehrává,
s láskou nevšední, za peníze lehce k mání.

La petite mort, těch několik okamžiků nevědomí,
tisknouc ňadra, prsty hrají si na doteky,
a pár slov do tvých uší zní,

že bez lásky nejsou básně o ní,
pro ten sten, kdy dotknou se rudé rty,
pošahanec, pouhý básník své sny sní.