vorozkoši

nejde mi ani tak
o tvoje tělo
to že spíš ulevit
touhám se chtělo

přišlo to uprostřed
té vzácné chvíle
tak si jen odlož
dopřej mé žíle

nech jí ať koluje
čerpá krev do tepen
a já si počkám až
vydáš ten slastný sten

až se mi prohneš jak
luk sváděn tětivou
pak svůj šíp vystřelím
zasáhnu černou tvou

uprostřed terče snů
lákavé údolí
lehni si uvolni
vůbec to nebolí

budu jak vánek ten
letní co pohladí
provede rozkoší
(jak já rád dovádím)