Neber, jen dej mi

Tak pojď ke mně blíž,
máš dlouhý vlasy
a zmalovaný řasy.

Jsi hebká jak z plyše,
neznám tvý jméno,
jen říkám:"Buď tiše,"

Nikdo není zvědavej na řvaní
já v ničem ti nebráním - ber nebo jdi.

Koukám ti do očí,
z nich hlava se netočí,
spíš to bude z toho chlastu,
levný promile v plastu nás sblížily víc,
než je napoprvé běžný.

Tak pojď ke mně blíž,
jsi hebká jak plyš
nic neber, jen dej mi
a všechnu tu tíhu
ze mě jazykem sejmi.

Vše končí, už běž.
Nebreč.
Však nejsi z plyše
a odejdi tiše.

Tenhle pokoj není na spaní
a na ranní shledání s někým,
koho ani neznám.